Lukáš Benzl: Úspěch AI ve firmách závisí nejen na technologii. Rozhodují procesy
Umělá inteligence zvládá stále komplexnější úkoly a postupně mění způsob práce ve firmách. Samotný výběr správného nástroje ale podle Lukáše Benzla, ředitele České asociace umělé inteligence, nestačí. Firmy musí řešit také práci s daty, odpovědnost za výstupy a měření skutečného přínosu.
Umělá inteligence se stále více stává součástí každodenního fungování firem. Z nástroje, který ještě nedávno především odpovídal na otázky nebo vytvářel obsah, se postupně posouvá k řešení komplexnějších úkolů a celých pracovních postupů.
Podle Lukáše Benzla však firmy při jejím zavádění často věnují příliš mnoho pozornosti samotné technologii a méně tomu, jak její využití zapadá do fungování organizace. Důležitá jsou přitom jasná pravidla pro práci s daty, odpovědnost, kontrola výstupů i schopnost měřit skutečný přínos.
Kde tedy začít, jak vybrat vhodné procesy pro pilotní nasazení a co by měla firma zvládnout během prvních šesti měsíců? Nejen na to jsme se ptali Lukáše Benzla, ředitele České asociace umělé inteligence.
Když se ohlédnete za posledním rokem, co vás ve světě umělé inteligence nejvíc překvapilo?
Nejvíc mě překvapilo, jak rychle se změnilo samotné měřítko užitečnosti AI. Ještě nedávno jsme posuzovali především to, jak dobře AI odpovídá na otázky. Dnes řešíme, zda dokáže samostatně dokončit komplexnější úkoly, tedy třeba projít zdroje, pracovat v aplikaci, analyzovat data, vytvořit návrh nebo zkontrolovat vlastní výsledek. Agenti se během jediného roku výrazně přiblížili lidskému výkonu při práci s počítačem.
Kterou jednu věc podle vás dnes firmy v souvislosti s umělou inteligencí nejvíc podceňují?
Nejvíc podceňují, že zavádění AI není primárně technologický projekt, ale změna způsobu fungování firmy. Mnoho organizací věnuje velkou pozornost výběru konkrétního modelu nebo nástroje, ale už méně řeší, kdo vlastní daný proces, jaká data může AI používat, kdo kontroluje její výstup, co se stane při chybě a podle čeho se bude měřit skutečný přínos. AI vložená do špatně nastaveného procesu většinou pouze zrychlí existující chaos.
Firmy, které z AI získávají největší hodnotu, proto nemění pouze software. Přestavují pracovní postupy, rozdělení rolí, odpovědnost i způsob rozhodování. Governance a bezpečnost přitom nemají být brzdou inovací. Mají vytvořit prostředí, ve kterém lze úspěšné využití AI bezpečně rozšířit z několika nadšenců na celou organizaci.
Který AI nástroj nebo konkrétní způsob využití vás letos nejvíc zaujal nebo potěšil? A proč právě on?
Nejvíc mě zaujal posun od promptování k delegování, tedy agentní nástroje pro hluboký výzkum a práci s počítačem. Uživatel už nemusí pouze položit jednu otázku. Může zadat cíl, například připravit podklad pro strategické rozhodnutí, a systém si práci rozdělí do několika kroků: vyhledá zdroje, porovná informace, projde dokumenty, sestaví závěry a připraví první verzi výstupu. Podobný posun vidíme také při vývoji softwaru, analýze dat nebo administrativě. Považuji to za důležité, protože se mění samotný vztah člověka a technologie. AI už pouze nevytváří obsah, ale začíná se podílet na provedení celého procesu. Stále potřebuje dohled a jasně vymezené pravomoci, ale ukazuje, jak může během několika let vypadat velká část znalostní práce.
Kdybyste měl dát českým manažerům jedinou radu, jak přistupovat k AI, jaká by to byla?
Nezačínejte otázkou, kde byste mohli použít AI. Začněte otázkou, kde dnes ztrácíte nejvíc času, peněz, kvality nebo zákazníků. Poté vyberte jeden konkrétní proces, určete jeho vlastníka a ještě před prvním pilotem si změřte současný stav. Kolik proces stojí, jak dlouho trvá, kolik v něm vzniká chyb a jak jsou s ním spokojeni zákazníci či zaměstnanci? Bez výchozího měření se z AI snadno stane působivá demonstrace, o jejímž skutečném přínosu nikdo nic neví.
Které tři kroky byste firmě doporučil během následujících šesti měsíců?
Zaprvé vybrat několik procesů s jasnou hodnotou. Během prvních týdnů bych zmapoval místa, kde firma ztrácí nejvíc kapacit nebo kde může AI přinést nový příjem. Z nich bych vybral dva až tři případy, které kombinují dostatečný obchodní přínos, dostupná data a zvládnutelné riziko.
Zadruhé vytvořit minimální, ale funkční pravidla. Firma potřebuje určit schválené nástroje, pravidla práce s citlivými daty, odpovědnost za kontrolu výstupů a postup při incidentu. Součástí musí být základní AI gramotnost zaměstnanců, zapojení IT, bezpečnosti, právníků i byznysu a posouzení povinností podle AI Act. Není nutné čekat na stostránkovou strategii, ale bez základních mantinelů nelze řešení bezpečně škálovat.
A třetím krokem by měla firma dostat piloty do skutečného provozu a měřit jejich efektivitu. Pilot bych netestoval jen na laboratorních datech, ale s reálnými uživateli a v každodenním procesu. Po několika týdnech musí firma porovnat výsledek s původním stavem: čas, náklady, kvalitu, chybovost i zkušenost zaměstnanců. Úspěšné řešení rozšířit, neúspěšné upravit nebo ukončit. Cílem šesti měsíců nemá být AI strategie v PowerPointu, ale alespoň jeden prokazatelně fungující proces a systém, podle kterých lze bezpečně zavádět další.
Děkujeme Lukáši Benzlovi za rozhovor. Vzdělávání a sdílení zkušeností považujeme za důležitou součást smysluplného využívání umělé inteligence. I proto nás těší, že můžeme letos podpořit Měsíc AI, který pořádá Česká asociace umělé inteligence. Jeho třetí ročník odstartuje 1. října 2026 a během 31 dní nabídne řadu akcí, praktického know-how i příležitostí k setkávání a sdílení zkušeností.
