Digitalizace skladů mění roli skladníků a dokáže ušetřit nemalé peníze

Hostem podcastu publicistického webu FocusOn byl Patrick Jirgl, obchodní manažer společnosti Gativa. Společně s moderátory podrobně rozebrali digitalizaci skladů, což je dle jeho zkušeností mezi českými podniky podceňované téma. V rámci partnerství s Asseco Solutions se jeho firma snaží „skladovou zaostalost“ zlepšit.

Digitalizace proniká do všech oborů, není tedy divu, že si postupně nachází cestu i do skladů českých podniků. Ty jsou přitom v celé řadě byznysových debat vnímány jako nutné zlo na konci hodnotového řetězce, což Patrick Jirgl, obchodní manažer společnosti Gativa, a. s., považuje za zásadní omyl.

„Každý sklad má svůj rytmus, svůj pohyb a svůj život. Za svoji kariéru jsem prošel víc než 800 skladů, takže vím, že digitalizace do tohoto organismu zasahuje velmi citelně. Právě proto je tak důležitá,“ tvrdí Jirgl v podcastu publicistického webu FocusOn v rámci seriálu Echo digitalizace. Vychází při tom ze svých letitých zkušeností ze světa IT i výroby a logistiky.

Podle jeho slov tempo změn ve skladech výrazně zaostává za vývojem obchodu a e-commerce. V dnešní době zákazníci očekávají rychlé dodání, bezchybnost a transparentní informace o objednávkách. Ve snaze firem tato zákaznická očekávání naplnit se ale právě sklady stávají podle Jirgla úzkým hrdlem, což souvisí i s investičními rozhodnutími. Sklad podle něj bývá až posledním místem, kam firmy svoje investice do digitalizace směrují. Firmy by přitom rozhodně neměly s digitalizací této sekce váhat ani ji odkládat. Dnešní průměrný e-shop vychystá 500 až 600 zásilek denně, přičemž 40–50 % objednávek tvoří jednokusové zásilky. To dramaticky zvyšuje nároky na přesnost, rychlost i organizaci skladu, v čemž může přechod od analogu k digitálu pomoci.

„Sklad je často vnímán jako hromada věcí a lidí, kam se digitalizace dostane až na konec. Přitom právě tam dokáže pomoci nejvíc. Odhaduji, že zhruba 67 procent skladů stále funguje na papíře. Informace přitom v dnešní době musí jít přímo do systému, bez lidského oka a bez lidské ruky,“ vysvětluje. A dodává, že digitalizace může odstranit hlavní zdroj chybovosti ve skladech. Zatímco dříve skladníci pracovali s papírovými seznamy, opisovali kódy a názvy, jejich dnešní role má být zcela jiná.

„Skladník se stává především manipulantem, který zboží fyzicky obsluhuje, nikoli nositelem dat. Rozdíl mezi analogovým a digitálním skladem je dramatický. Zatímco papírové sklady se běžně pohybují kolem tří procent chybovosti, digitální sklady se dostávají až na 0,5 promile,“ dodává Jirgl.

Přehledné informace jsou základ

Podle Jirgla stojí digitalizace skladů na jednom zásadním principu: strojově čitelné informaci. Čárové kódy, 2D kódy a mobilní terminály nahrazují lidské oko, paměť i ruční přepisování. Každá položka má přesně definovanou pozici a systém skladníkovi říká, kam má jít a co má vzít. Správnost se ověřuje skenem kódu. Výsledkem je nejen rychlost, ale i nezávislost na konkrétních lidech.

Ruku v ruce s tím pak přichází i ekonomická úspora, což dokládá příkladem z pražského e-shopu, kde zavedení skladových pozic vedlo k úspoře 20 % skladové plochy. Investice ve výši zhruba 750 tisíc korun díky tomu přinesla roční úsporu 2,5 milionu korun jen na nájmu. Digitalizace navíc vede i ke snížení nároků na lidskou sílu. „Průměrný skladník nachodí až osm kilometrů denně. Snížení počtu kroků o 20 procent znamená u pěti skladníků 160 kilometrů měsíčně. Když to přepočtete na čas a peníze, návratnost je extrémně rychlá,“ říká Jirgl.

Navzdory automatizaci odmítá obchodní manažer společnosti Gativa představu zániku skladníků. „Skladník je nenahraditelný. Robot může tahat bedny, ale lidský faktor zůstane,“ zdůrazňuje. Digitalizace podle něj nesnižuje význam lidí, ale zbavuje je zbytečné mentální zátěže a chyb.