Historie podnikových IS VI: Konec století patřil masivní automatizaci procesů i mimo výrobu

09. srpna 2018

Když v roce 1990 Gartner Group vyslovila odvážnou myšlenku o „vpuštění“ počítačů do výroby, ještě netušila, jaké počítačové revoluce se dočká do konce století. ERP systémy a také nastupující internet změnily svět byznysu od základu.

Předchozí díly:
Historie podnikových IS I: Na začátku byl papír
Historie podnikových IS II: U zrodu všeho stála poválečná Toyota
Historie podnikových IS III: Kterak Čech vymyslel podnikové informační systémy
Historie podnikových IS IV: Když k výrobě přibyl byznys
Historie podnikových IS V: ERP aneb jak Gartner Group vymyslela tajuplnou zkratku

Ta příští generace MRP II

Jak už jsme si řekli minule, Gartner Group možná trochu nechtěně dala svým článkem Vize další generace MRP II vzniknout nejen nové zkratce, ale také kategorii podnikových informačních systémů – ERP (Enterprise Resource Planning). Ta se v polovině devadesátých let rozšířila do širší definice informačních systémů na řízení čehokoliv v podniku, jak ji známe dnes.

Gartner Group hlavně vyzdvihovala masivní robotizaci a automatizaci výroby, a to ve všech jejích fázích. Shrnula vlastně dvě desítky let úsilí automobilových a zbrojařských firem o optimalizaci nákladů a zvýšení kvality výrobků. Procesní řízení, které ERP systémy začaly masově rozvíjet, zde bylo zmíněné jen na okraj. Vlastně jen díky CIM (Computer Integrated Manufacturing), které ve svém posledním kroku řeší také finance a účetnictví, a také díky PLM (Product Lifecycle Management), které pomohlo Jeepu Grand Cherokee získat konkurenční výhodu, potažmo American Motors Corporation získat nového majitele. Jenže jak už jsme naťukli minule, se změnami na trhu se začal objevovat tlak od zákazníků nejen na kvalitu výrobků, ale také na kvalitu služeb. A i sem začaly pronikat počítače.

Náš zákazník, náš pán

Zatímco východní blok ovlivněný centrálně plánovaným hospodářstvím žil ve světě, kde zákazník koupí cokoliv, co mu nabídneme, na Západě panovala zcela jiná situace. Ropná krize v roce 1973 nechala velké firmy, zejména automobilky, procitnout z letargie, že prodají prakticky cokoliv, co vyrobí. Jednou ze změn byl vznik systémů MRP II, tou druhou však byl zvýšený tlak na zákaznické průzkumy. A právě ty se staly semeništěm automatizace procesů v nevýrobních oblastech.

Koncept řízení vztahů se zákazníky (Customer Relationship Management – CRM) vznikl na počátku sedmdesátých let minulého století v USA. Americké velké firmy začalo zajímat, co si o nich a jejích produktech zákazníci myslí, a tak začaly organizovat každoroční dotazníková šetření. Ta se pak automaticky zpracovávala na tehdejších mainframech. Tato data se dál ručně zpracovávala v předchůdcích Excelu (ten vznikl až v roce 1987), kde se prováděly složité statistické výpočty, zákazníci se dělili do kategorií či vznikaly první forecasty (tj. předpovědi budoucího vývoje). Zkrátka byla zde práce pro řadu zaměstnanců na celý rok dopředu.

Když vznikaly CRM systémy

V roce 1981 představilo IBM osobní počítač, personal computer neboli PC. Hned o rok později se manželé Robert a Kate Kestenbaumovi, oba zkušení marketéři, rozhodli využít jeho potenciálu pro tzv. databázový marketing, personalizovanou komunikaci se zákazníky, na základě analýzy dat z každoročních zákaznických průzkumů. Bylo to jen několik málo let poté, co společnost Relational Software rozpracovala teorii relačních databází Donalda D. Chamberlina a Raymonda F. Boyce z IBM a nabídla ji americkému námořnictvu, CIA a dalším americkým vládním agenturám. Zároveň to bylo čtyři roky předtím, než americká organizace ANSI a mezinárodní ISO přijaly databázový standard SQL. A psal se právě rok 1986, kdy Pat Sullivan a Mike Muhney z Conductor Software představili světu ACT! (Automated Control Technology, později Automated Contact Tracking) – první informační systém na světě, který dokázal spravovat v databázi všechny informace o klientech a kontaktech s nimi. To byl historicky první pokus nasadit informační systémy pro automatizaci té druhé poloviny fungování firmy – tedy obchodu, a nikoliv výroby.

Devadesátá léta přinesla rozmach CRM i ERP

První CRM systém v dnes známé podobě se však objevil až o pár let později. V době, kdy už všichni hovořili o ERP a řada odborníků i firem pojala myšlenku, že když může mít ERP modul tu pro řízení výroby, tu pro logistiku, tu pro PLM, že by nebyl sebemenší problém ho vlastně rozšířit také o moduly pokrývající nevýrobní procesy ve firmě. Psal se rok 1993, Československo se rozpadlo na dvě samostatné země, na Západě naplno bujela globalizace a na východní frontu začala pronikat konkurence ze západních zemí. A jistý Tom Siebel přišel s dnešním CRM. Nicméně trvalo další čtyři roky, než se automatizované řízení procesů ve vztahu k zákazníkům dostalo do širšího povědomí.

Bylo to opět díky masivnímu úsilí Gartner Group a také IBM, té společnosti, jejíž vědci dali vzniknout relačním databázím a která díky představení IBM PC masivně podpořila nástup MRP II postavených nikoliv na mainframech, ale na architektuře klient–server jako dnešní podnikové informační systémy. IBM navíc ve stejné době, tedy v roce 1997, spustila svoji masivní celosvětovou reklamní kampaň na e-business. Ta představovala nadcházející svět, kde všechny procesy budou pokryté elektronicky, včetně objednávek, e-shopů, EDI (Electronic Data Interchange) atd. V témže roce také naše společnost zahájila vývoj historicky prvního podnikového informačního systému HELIOS IQ. Ten spatřil světlo světa o dva roky později na brněnském IT veletrhu INVEX.

Spojení automatizace výroby i obchodu přineslo revoluci v byznysu

Myšlenka nasadit „roboty“ nejen ve výrobě, ale také v řízení firemních procesů, která se postupně rozvinula v první polovině devadesátých let, byla naprosto revoluční. Najednou se už neřešila jen kvalita výrobků, ale také služeb. Za to vděčíme zejména rozmachu CRM, ale také relačních databází. Obrovské přínosy však znamenalo rozšíření podnikových informačních systémů i o řízení všech finančních procesů – faktury, objednávky, pohledávky, mzdové účetnictví, manažerské účetnictví. Funkcionality ERP systémů koncem devadesátých let minulého století rostly jako houby po dešti. Vize, kterou IBM prezentovalo ve své reklamní kampani v roce 1997, se do roku 2000 stala skutečností, a to včetně prvních e-shopů s automatizovanými procesy.

Veškerý růst automatizace vnitrofiremních procesů byl však iniciován i z jiné strany. Klíčovou roli sehrál internet a takzvaná „.com bublina“, či chcete-li, internetová horečka. Ta zachvátila svět v roce 1996, kdy vstoupil na americkou burzu například Amazon. Akcie internetových firem rostly do astronomických výšin, z nichž měly na začátku nového století rychle spadnout. Jenže na konci devadesátých let ještě všichni věřili, že v elektronizaci všeho jsou miliardy dolarů, a tyto miliardy se také hrnuly do vývoje ERP systémů. Každá nová internetová firma jeden takový hned potřebovala. Pro odvětví ERP i samostatných CRM systémů, které stále častěji figurovaly v ERP systémech coby jeden z modulů, to znamenalo obrovský rozmach i úspěch. Poprvé v historii totiž vývoj nefinancovala armáda (vzpomeňme na projekt Polaris či B1B) nebo nějaká automobilka (vzpomeňme na Toyotu American Tractor Corporation, Renault či Jeep) coby vedlejší produkt. Ne, výzkum a vývoj ERP systémů, včetně systému HELIOS, se dostal do rukou specializovaných firem, které měly k dispozici experty na všechna odvětví byznysu. Právě proto byly ERP systémy na rozdíl od MRP a MRP II tak univerzální, právě proto se do konce století dostaly i do veřejného sektoru jako ostatně i HELIOS Fenix.

Další díly:
Historie podnikových IS VII: Na přelomu století přišel důraz na frontend
Historie podnikových IS VIII: Budoucnost patří maximální automatizaci