Jak bude vypadat život s technologiemi za 20 let
Moderní technologie už dnes výrazně zasahují do našich životů a těm, kteří s nimi umí zacházet, život často velmi usnadňují. Jak by ale mohl vypadat svět s technologiemi za dvě desetiletí, na prahu roku 2040?
Sbohem řízení
První věc, která dnes už vypadá jako téměř jistota, je, že už nebudeme řídit auta. V lepším případě nám ta možnost zůstane zachována, ale je také docela dobře možné, že auta už manuální řízení umožňovat vůbec nebudou. Podobně jako třeba současné testovací autonomní vozy Googlu, které nemají volant ani pedály.
Budoucnost řízení naznačuje i současný projekt Cruise Automation, dceřiné společnosti General Motors. Ta přináší v tuto chvíli stále ještě testovací flotilu autonomních Chevroletů Bolt, které fungují podobně jako taxíky Uber. Do mobilní aplikace zadáte, kam chcete jet, a k vaší současné geografické poloze během pár minut dorazí auto, jež vás tam odveze. Auto bez řidiče. V cílové destinaci si pak vystoupíte a auto odjede pryč, pro někoho dalšího. Takhle nějak by mohla za dvě dekády vypadat automobilová doprava v praxi, aspoň ta ve městech.
Přístroje nás budou znát
Rozvoj umělé inteligence už teď umožňuje strojům poznat naše návyky. Zatím většinou jen, co se využívání aplikací v našem mobilním telefonu nebo našich hudebních preferencí týče, ale za dvě desetiletí ten kontext bude mnohem širší. Stroje budou vědět, co, kdy, kde a jak máme rádi. Otázkou zůstává, zda bude každý stroj fungovat separátně, se svojí umělou inteligencí, anebo zda bude existovat jedna řídicí. Výhledově je jasné, že je na pořadu dne ta druhá možnost, kterou známe třeba ze slavného Star Treku, kde palubní počítač lodi Enterprise znal každého člena posádky a jeho preference ohledně nastavení chytré domácnosti v kajutě, jeho chuťové preference u replikátorů jídla nebo v palubním baru či osobní preference v simulátorech, kde generoval velmi věrnou virtuální realitu. Naše budoucnost tady na Zemi bude patrně velmi podobná.
Stroje budou vědět, co po nich chceme
Z toho nepřímo vyplyne i další fakt. Stroje budou vědět, co po nich chceme, a to dřív, než jim to řekneme. Staré známé „nevím, co chci, ale chci to hned“ se stane realitou. Ono to vlastně realitou už v jistém smyslu je. Google Android vám nabízí chytré karty s informacemi, které by vás zrovna v danou dobu mohly zajímat (např. o počasí a cestě do práce), vyhledávání například v telefonech Huawei vám jako první čtyři aplikace nabízí přesně ty, které byste asi mohli v danou chvíli chtít nejpravděpodobněji použít, a webové stránky napříč platformami vám už pěkných pár let servírují primárně ty reklamy, jež by mohly zajímat právě vás.
Vše budeme ovládat jen telefonem
Zajímavou otázkou je, jak se ale všechny ty chytré přístroje budou vlastně ovládat. Zatímco tvůrci sci-fi z druhé poloviny minulého století měli jasno a věřili výlučně v hlasové ovládání, realita našeho století říká, že hlasové ovládání až tolik příznivců nemá, a to ani tehdy, kdy je rozpoznávání řeči už velmi dobře funkční. Než totiž řeknete „Hey Siri“ nebo „OK Google“, tak už máte třikrát spuštěnou tu aplikaci, kterou jste potřebovali.
V tuto chvíli to vypadá spíš tak, že budoucím ovládacím prvkem číslo jedna se stane chytrý telefon. Ten už dnes slouží k ovládání chytré domácnosti, hudby, auta i některých dalších přístrojů. S tím, jak nastoupí ohebné displeje a rozkládací telefony, kterých bychom se měli dočkat už v příštím roce, se však možnosti chytrých telefonů ještě výrazně zvětší. A to nedomýšlíme, kam se dokážou dostat za další dvě dekády…
K internetu bude připojen každý přístroj
Naprostou samozřejmostí a vlastně nezbytností pro všechno to chytré ovládání bude konektivita všech strojů a přístrojů. Přístroj bez přístupu k internetu nebo aspoň lokální síti bude stejný jako chytrý telefon bez internetu – z dnešního pohledu bude vlastně nepoužitelný. Internet věcí se stane naprosto běžnou součástí našich životů. Už dávno přitom nepůjde jen o komunikaci se stroji, kdy sledujeme jejich stav nebo je můžeme na dálku ovládat. Stroje si budou „povídat“ i mezi sebou. Zejména pak autonomní vozy a drony.
Všudypřítomné drony
Ano, drony neboli bezpilotní letouny budou naprosto běžnou součástí našich životů. A nejen letouny. Drony budou pracovat ve skladech, což už ve velkých skladech ve světě dávno dělají, budou doručovat zboží a dost možná i lidi. Ostatně autonomní auta s objednávkou „doručení“ sebe sama na předepsanou adresu jsou také vlastně jen drony. Drony samozřejmě seberou spoustě lidem práci. Přijdou o ni zejména skladníci, řidiči kamionů a dodávek, řidiči taxi a mnozí další. Změny na trhu práce v souvislosti s nástupem autonomních strojů s umělou inteligencí však postihnou i celou řadu odvětví. Své k tomu řekne určitě i nástup Průmyslu 4.0.
Velkou část procesů ve firmách obstarají samy informační systémy
A autonomní řízení chodu a rozhodování nepostihne samozřejmě jen nastavení vaší trouby či váš vůz. Autonomní budou i továrny a velká část vnitrofiremních procesů. Jestliže dnešní podnikové informační systémy jako HELIOS Orange umožňují například automatizovat kontrolu komplexních vzájemných vztahů a závislostí, za 20 let budou umět samy navrhnout a třeba i přijmout potřebné kroky. Budoucnost podnikových informačních systémů totiž patří maximální automatizaci, která rutinní, a tudíž „strojovou“ práci v informačním systému přenechá strojům a tu kreativní umožní dělat lidem.
Zajímavé to bude ale s tou logickou a rozhodovací částí – tam se za 20 let budou stroje a lidé pravděpodobně doplňovat. Stroj třeba navrhne, že podle analýzy dat z business intelligence na trhu existuje poptávka po svetru nové barvy, a na člověku bude, aby ji vymyslel. Stroj třeba odhalí, že maxima tržeb současného portfolia produktů bude dosaženo za sedm měsíců a že tržby klesnou o 20 % pod současnou úroveň po 20 měsících, a na člověku bude, aby vymyslel, co firma bude vyrábět dál. Jak to ale bude vypadat v praxi, to se ještě budeme muset nechat překvapit.
Rok 2040 však není tak daleko, jak se zdá. A že za pouhé dvě desítky let jde udělat v oblasti podnikových informačních systémů skutečně revoluční posun, toho jsme si my v Asseco Solutions velmi dobře vědomi. Ostatně třeba takový HELIOS Orange byl před 20 lety o dvě generace starší, nabízel výlučně textové uživatelské rozhraní a fungoval ještě pod dnes již zapomenutým operačním systémem DOS.