Manažerské pasti aneb proč dávat čísla do kontextu

„Když něco nemůžete změřit, nemůžete to ani řídit,“ říkával Peter Drucker, zakladatel moderního managementu. V dnešní době už můžeme změřit prakticky cokoliv. Umíme to ale řídit?

Když se řekne KPI

Velká část manažerů má dnes své hodnocení postaveno na tzv. klíčových výkonnostních ukazatelích (key performance indicators – KPI). Jedná se o čísla získaná obvykle méně či více komplexním výpočtem z nějakých dalších podkladových ukazatelů. Klíčové výkonnostní ukazatele jsou obvykle voleny tak, aby ukazovaly na důležité děje ve firmě. Vždy je ale potřeba mít na paměti i „B“, tedy že je ukazují právě pouze a jedině v kontextu čísel, ze kterých vycházejí. To, že ROI (return on investment) nebo rentabilita investice je tolik a tolik procent a že je třeba o pětinu vyšší, než jsme čekali, je z finančního pohledu určitě skvělá zpráva. Bez znalosti kontextu je však úplně k ničemu, nemluvě o tom, že ve skutečnosti to může být v důsledku vlastně velmi špatná zpráva. Jak to?

Když neřeknete „B“

Nečekaně vysoké ROI, stejně jako hodnota takřka jakéhokoliv jiného ukazatele, může být produktem výjimečného úspěchu daného projektu, kdy je ovšem nutné umět analyzovat, proč k němu došlo, abychom ho případně uměli zopakovat. Stejně tak ale může být produktem špatného plánování, kdy je například možné, že všechny naše odhady jsou z nějakého důvodu pesimistické, což je ovšem zásadní problém pro plánování rozpočtu a cash flow, a tím i pro strukturu financování a podobně.

Pozorování čísel bez znalosti a kontextu tak může vést k mnohdy zásadně nesprávným manažerským rozhodnutím, jejichž úspěšnost může být obdobná jako u rozhodnutí postavených na dojmech, a nikoliv na číslech. Hezkým příkladem může být třeba prodej zmrzliny. To, že se v posledních osmi týdnech v naší prodejně prodalo každý týden řekněme 20 kusů zmrzliny, přičemž prodeje v podstatě klesají, neznamená, že bude skvělý nápad před létem vyřadit zmrzlinu ze sortimentu. Znamená to ovšem, že bez znalosti souvislosti prodejů zmrzliny s počasím by k tomu, čistě na základě čísel, mohlo snadno dojít.

Víc hlav víc ví

Právě proto je účelné umět data nejen sbírat a matematicky vyhodnocovat, ale také se na ně dokázat dívat ve více lidech a v širším kontextu. V podnikových informačních systémech HELIOS k tomu slouží jak vestavěná business intelligence, tak třeba ePortál, který umí snadno zpřístupnit data ze systému HELIOS i těm zaměstnancům, kteří s ním běžně nepracují. Velmi důležitým pomocníkem však může být i Excel, jenž dokáže díky různým grafickým prvkům zpřehlednit i opravdu rozsáhlé tabulky. S řadou operací může pomoci také databázový server, na němž máte uložena všechna data z podnikového informačního systému a k jehož OLAP kostkám se může Excel připojit.

Rozhodujte na základě dat i kontextu

Když Peter Drucker před půlstoletím volal po znalosti dat o dění ve firmě, asi netušil, jak rychle se jeho sen splní. Nestor moderního managementu, který by nedávno oslavil 110. narozeniny, by si však dnes posteskl spíš nad tím, aby řízení firem nezůstalo jen u oněch „změřených“ údajů. V současné době už mnohdy netrpíme deficitem informací, ale spíš jejich přebytkem. Datová exploze, která vede k nárůstu zpracovávaných dat do řádu gigabajtů a výš, totiž snadno může skončit tím, že je nebude možné dávat dostatečně do souvislostí.

Chcete se vyhnout manažerské pasti iluzí o číslech? Ptejte se, proč čísla, respektive KPI, jsou taková, jaká jsou, proč se zrovna takto mění a na čem všem jsou nebo mohou být závislá. Právě v těchto otázkách a kontextu je totiž možná skryta skulina na trhu či rezerva v optimalizaci procesů nebo struktury kapitálu, na které budete moci vydělat!