Pravěk vs. dnes VIII – štíhlá výroba

V minulém článku o výrobě jsme si řekli, jak to vypadá s výrobními podniky obecně. V dnešní době však frčí štíhlost, a to nejenom mezi modelkami. Takzvaná štíhlá výroba – lean manufacturing – je v mnoha odvětvích jedinou šancí, jak na trhu přežít. Jenže ne každá výroba je tak štíhlá, jak vypadá na fotkách.

O co ve štíhlé výrobě jde

Štíhlost výroby se hodnotí podle míry používaných zásob. Etalonem je v praxi čistě hypotetický model just in time (JIT), kdy firma vyrábí se zcela nulovými zásobami, a tedy z pohledu finančního řízení za díly platí v době, kdy se stávají součástí nedokončené výroby. Zároveň za každý jeden dokončený výrobek dostává s jeho dokončením ihned zaplaceno, přičemž tento výrobek opouští okamžitě brány firmy. Tím se eliminují zásoby i sklady.

Asi tušíte, že v praxi něčeho takového není možné dosáhnout, ale je určitě možné se tomu přiblížit. Jedinou cestou k tomu je důmyslný a komplexní systém řízení logistiky, plánování dodavatelského řetězce, logistiky a kapacitního plánování výroby a řízení a plánování logistiky v oblasti vychystávání hotových výrobků. K tomu všemu je nutné umět vhodně zakomponovat do jednotlivých součástí výroby také outsourcing, protože bez něj některé druhy zásob prakticky nejde vyloučit.

Pravěk

Pravěký přístup ke štíhlé výrobě byl v zásadě jednoduchý – spočíval v outsourcingu, někdy doslova za každou cenu. Za „zásoby“ tak mnohdy byli považováni i samotní zaměstnanci, jež některé firmy nejprve propustily, aby si vzápětí za dvakrát tolik najaly ty samé lidi jako živnostníky nebo malé firmy, které si tito lidé po svém propuštění založili.

Podobně úsměvný, respektive děsivý přístup panoval často i v optimalizaci skladových zásob, která se bez příslušných přesných dat a kapacitních plánů výroby provádí velmi špatně. Řada firem tak prostě jen plošně snížila počet kusů výrobků na skladu a pak, když to někde někdy někomu chybělo, se toho „prostě objednalo víc“, což v horizontu měsíců až let nezřídka paradoxně vedlo k nárůstu podílu zásob na celkových aktivech. Rychle rostoucí firmy pak právě na zásobách a absenci plánování kapacit často pohořely.

Dnešní HELIOS

V dnešním systému HELIOS je každé zeštíhlení výroby postaveno na pevných podkladech. Systém je navíc ušitý na míru jednotlivým vertikálám, jako je třeba strojírenská či elektrotechnická výroba nebo velmi specifická výroba plastů. Zeštíhlování tak neprobíhá jen na základě obyčejné ABC analýzy skladových zásob, ale i na základě detailní znalosti systému o variantách a alternativách, kapacitního plánu výroby a plánování logistiky. Díky tomu, že systémy HELIOS nabízejí také EDI, tedy elektronickou výměnu dat, není zeštíhlování výroby jen statickým či manuálně prováděným procesem, ale probíhá neustále a dynamicky. Vše se řídí aktuálními podmínkami, cenami, objednávkami, plánovanými odstávkami, téměř dokončenými objednávkami atd. Každý zásah do zásob je tak přesně cílený, propočítaný a s jasnou analýzou dopadu na chod výroby, ale také třeba na ceny koncových výrobků a celkovou marži.

Výrobní manažer má nad vším dokonalou kontrolu a přehled, přičemž má kdykoliv k dispozici také analytické výstupy ve vestavěné cloudové business intelligence, které mu pomáhají koordinovat strategické, taktické i operativní změny s obchodním, marketingovým i finančním manažerem, stejně jako s manažery logistiky, kvality výroby a HR.

Více o tom, jak můžete jednoduše a rychle podle principů štíhlé výroby řídit svůj podnik s využitím HELIOSU, najdete v tomto samostatném článku.

A co u vás? Máte raději pravěk, nebo chcete vyzkoušet dnešní HELIOS Orange či HELIOS Green?