Tomáš Hrazdil: Kdy se vyplatí změnit informační systém? Kdykoli, jen se nebát

Pro firmu z jakéhokoliv oboru je důležité mít vhodný informační systém (ERP). Některé ho již mají, další se obávají případných změn. Tomáš Hrazdil ze společnosti Asseco Solutions popisuje na základě svých zkušeností z Česka i Slovenska některá úskalí, která taková změna či zavedení ERP obnáší.

Bez vhodného informačního systému se v dnešní době neobejde víceméně žádná společnost, od těch opravdu velkých až po ty nejmenší. Vždy by měl firmě zajišťovat pomoc s firemními procesy, která je rychlá, efektivní, a přitom nespolkne moc nákladů.

„Jak dříve v Česku, tak i nyní na Slovensku, potkávám podobné typy zákazníků, kteří buď potřebují nový ERP systém, nebo nejsou spokojení s tím, který mají,“ říká v rozhovoru sales manager společnosti Asseco Solutions Tomáš Hrazdil.

Co by měla firma vědět předtím, než si ERP pořídí, případně pokud usoudí, že potřebuje jeho změnu?

V prvé řadě by si měla vyhodnotit náklady, efektivitu a rychlost. Stačí, když si položí otázky typu: Jaká je vize firmy a kam chce směřovat? Mám povědomí o tom, co se vlastně ve výrobě děje? Proč máme plno excelových tabulek, nebylo by ERP lepší? A u těch, co už systém mají, pak: Dokáže mě stávající informační systém v tomto podpořit? Proč mám skrumáž několika nekomunikujících softwarů? Pracuji s jedněmi daty? Dnes odvádím výsledky ve výrobě ručně na papír – šlo by to nějak automatizovat?

A k tomu všemu už Excel nestačí?

Nemám nic proti Excelu, je to mocný nástroj, který také rád využívám, ale firmu bych v něm řídit nechtěl. V případě, že Excelem řídím výrobu, je z ní vlastně taková černá díra, do které z jedné strany vstupuje materiál a na druhé straně vypadávají polotovary nebo hotové výrobky, ale co se děje v procesu reálně, netuším. Nejsem schopen z Excelu zjistit, kde jsou úzká místa, která mohou brzdit výrobu. Je to na první pohled hodně levné řešení, které ovšem z dlouhodobého hlediska není moc výhodné.

Proč? Můžete jmenovat některé nevýhody?

Například není možná jakákoliv automatizace procesů v podobě bezpapírové výroby nebo jen pouhého odvádění operací ve výrobě pomocí terminálu. Chybí jakákoliv provázanost s účetnictvím, sklady, nákupem a prodejem. Každá ze zmíněných oblastí si žije svým životem a klade vysoké nároky na pracovníky, kteří je ovládají. Místo toho, aby měli data na jednom místě, si otevírají různé soubory a volají tu vedoucímu výroby, tu skladníkovi, aby zjistili reálný stav věcí. Nedej bože, aby v něm někdo omylem smazal nějaký vzorec v jediné buňce.

Kde třeba může ERP konkrétně pomoci?

Například v zakázkové výrobě si lidé velmi často neumí představit, že kvalitní ERP může být natolik pružný, že bez problémů zvládne i tento typ výroby. Podobně je to i při plánování výroby – pokud v kvalitním ERP potřebuji rychle přeplánovat výrobu, není to žádný problém.

Co nejčastěji uvádějí firmy, které ERP buď odmítají, nebo ho nechtějí změnit?

Ty odpovědi jsou různé, ale říkají třeba, že jsou na stávající stav zvyklé. V dnešní době rozhodně hrají velkou roli finance, firmy často tvrdí, že na ERP nemají peníze nebo že už do něj nasypaly spoustu peněz, takže by to mělo nějakou dobu fungovat. Některé si zase stěžují, že si u „svého“ systému neumí představit, že by to mohlo fungovat lépe… To jsou jen některé „argumenty“, které slýchám v různých firmách při dotazech na to, jak jim funguje jejich ERP a jestli uvažují o změně. Firmy by se ale rozhodně neměly zavedení či změny bát.

Ani v dnešní nejisté době?

V dnešní turbulentní době obzvlášť se v případě neadekvátního informačního systému byznys dělá špatně. Nejde jen o aktuální výzvy v podobě nejistoty cen energií, surovin a tak dále, jsou tu také výzvy technologického rázu, jako je přechod na průmysl 4.0, automatizace procesů či požadavky na flexibilitu na všech úrovních. Toto se týká všech firem – obchodních, výrobních, servisních... Kdo nebude připraven, tomu se může velmi snadno stát, že přestane růst a začne postupně stagnovat, až přejde do útlumu.