Historie podnikových IS IV.: Když k výrobě přibyl byznys

MRP Josefa Orlického znamenalo radikální průlom v oblasti řízení výroby. Jenže v osmdesátých letech minulého století přišly ropné krize a z poptávky tlačené nabídkou se svět byznysu přesunul k nabídce tažené poptávkou. Přišel tedy Oliver Wight a MRP II, které od základů změnilo fungování výrobních podniků a vaše firma se jeho principy řídí dost možná i dnes.

Předchozí díly seriálu:

Historie podnikových informačních systémů I: Na začátku byl papír
Historie podnikových informačních systémů II: U zrodu všeho stála poválečná Toyota
Historie podnikových informačních systémů III: Kterak Čech vymyslel podnikové informační systémy

Ropná krize změnila průmysl

Jak vypadá globální ekonomická krize, mnozí z nás zažili v letech 2007 a 2008. Ekonomika Západu však před pár desítkami let prošla mnohem většími krizemi. V roce 1973, v důsledku jomkipurské války, přistoupil kartel OPEC k zákazu vývozu ropy do USA, Spojeného království, Kanady, Japonska a Nizozemska. Chtěl je tak potrestat za podporu Izraele. Náhlý a nečekaný nedostatek ropy způsobil v těchto zemích 400% nárůst cen ropy. 16. října 1973 stál barel ropy pět dolarů, o den později 12. To způsobilo skokový pokles poptávky po automobilech a krizi v automobilovém průmyslu. I když OPEC embargo v březnu 1974 zrušil, zvýšené ceny ropy nadále přetrvávaly a přišla hluboká recese. Když už to vypadalo, že ceny i průmysl se vrátí opět k normálu, přišla v roce 1979 íránská revoluce. Ta vedla k razantnímu poklesu vývozu ropy z Íránu, jejíž cena tak opět vyskočila. Tato krize změnila výrobní podniky jednou provždy. I díky tehdejšímu americkému odborníkovi na MRP jménem Oliver Wight.

Je potřeba více myslet na finance, prodej a lidi

Oliver Wight do MRP přinesl klíčový aspekt, který v největším námořnictvu na světě, vyvíjejícím jaderné zbraně, nehrál zas až takovou roli. A sice, že je potřeba plánovat nejen materiál a výrobu, ale také prodeje, lidi, majetek a peníze. Ne každá soukromá firma má totiž rozpočet dvě miliardy dolarů ročně, jako tomu bylo u Special Project Office amerického námořnictva. Dal tak vzniknout nejen své dodnes existující konzultační společnosti Oliver Wight, velmi slavné knize o řízení podniků, ale hlavně MRP II.

Počítání nákladů

Oliver Wight rozšířil MRP o nástroje pro výpočet nákladů, příspěvků na úhradu nákladů i pro reportování reálných nákladů. Stal se tak praotcem tolik nenáviděného reportingu, ale také tolik milovaného manažerského účetnictví. Najednou bylo vidět, kolik co ve firmě stojí a kolik na čem firma vydělá. To by bývalo bylo v době ropné krize k nezaplacení a mohlo to řadu firem zachránit.

MRP II však přidalo i správu pohledávek a závazků, aby se firmy nemohly dostat do druhotné platební neschopnosti, jako když malí dodavatelé dodávali své díly subdodavatelům velkých automobilek, kteří jim pak třeba pár měsíců neplatili, což tyto malé firmy zcela zlikvidovalo.

Ropná krize změnila podmínky byznysu a ukázala, že pro přežití výrobních podniků není podstatná co nejvyšší kvalita výrobků a co nejmenší zmetkovitost, ale že hraje poměrně dost podstatnou roli i obchod. Ty dokonalé výrobky je také potřeba z něčeho zaplatit. Wight proto do MRP II zapracoval hned i řízení obchodu a celý proces zjišťování cen. Tím, že bylo najednou možné znát náklady na jeden výrobek, bylo také už při jeho prodeji zřejmé, kolik musí být prodejní cena, aby na daném výrobku firma byla schopná vydělat.

A konečně v MRP II lze nalézt i základy projektového managementu, což souvisí i se zavedením výrobních postupů (viz níže).

Výrobu je třeba dávkovat

Wight se ve skutečnosti stal otcem toho, čemu dnes říkáme kapacitní plánování výroby. Už MRP totiž u každého mezistupně výroby doplnilo informace, jak dlouho výroba trvá a kolik potřebuje lidí (pakliže není outsourcovaná). MRP II ale řeší i technologický postup, tedy jak jdou jednotlivé výrobní operace za sebou. Navíc když systém vydá výrobní příkaz, má jistotu, že pro něj v danou chvíli jsou připraveny také výrobní kapacity. Zohledňuje totiž i majetek a výrobní stroje, nejen materiál, jednotlivé díly a rozpracovanou výrobu. MRP II sice ještě neuměl řešit případné konflikty, ale výrobního manažera na ně dokázal upozornit. Na něm pak bylo upravit výrobní plán ručně. V dnešní době, a zejména v Průmyslu 4.0 to už jde téměř či zcela automaticky. Kvůli tomu se lehce změnil význam zkratky MRP. Z Material Resource Planning (plánování materiálových zdrojů) se stalo Manufacturing Resource Planning (plánování výrobních zdrojů).

Z mainframů na PC

MRP II také začalo razantně těžit z technologického pokroku v oblasti vývoje počítačů. Z původních poměrně drahých mainframů IBM začalo totiž sázet na architekturu klient–server a na mnohem levnější IBM PC. To mělo za následek razantní proměnu systému. Data nebylo nutné chodit osobně zadávat do sálu s počítačem, ale mohla být zadávána a zpracovávána na místě výroby, obchodního oddělení, personálního oddělení apod. Stejně jako dnes. To v reáliích gigantických amerických korporací se stovkami budov v různých státech unie i světa hrálo obrovskou roli.

MRP II Olivera Wighta tak do velké míry svou funkcionalitou připomínalo dnešní moderní podnikové informační systémy jako HELIOS Orange iNUVIO či HELIOS Green. Cesta k nim však byla ještě dlouhá. Začala se psát ale již v roce 1983, kdy Oliver Wight shrnul veškerá svá zjištění v knize Class A for Business Excellence, kterou vydala jeho konzultační firma. Wight v ní říká, že každá firma se musí soustředit na své schopnosti, svoji vizi, kvalitu dodavatelů, využívání analytických nástrojů, porozumění a analýzu vnitřního i vnějšího prostředí. Kdyby býval nezemřel rok po vydání knihy, určitě by položil i základ business intelligence nástrojů.

Další díly seriálu:
Historie podnikových informačních systémů V: ERP aneb jak Gartner Group vymyslela tajuplnou zkratku
Historie podnikových IS VI: Konec století patřil masivní automatizaci procesů i mimo výrobu
Historie podnikových IS VII: Na přelomu století přišel důraz na frontend
Historie podnikových IS VIII: Budoucnost patří maximální automatizaci