Průmysl 4.0 změní český pracovní trh
Nástup Průmyslu 4.0 do českých podniků bude znamenat poměrně razantní proměnu pracovního trhu. Firmy, ale i stát a zejména jeho školství by s tím měly počítat. Když tuhle příležitost dokážeme využít, bude to šance pro naši ekonomiku.
Průmysl 4.0 změní strukturu zaměstnanců průmyslových podniků
Česká republika je živa z automobilového průmyslu, ale i z dalších průmyslových odvětví. V Česku se montují a vyrábějí jeřáby, počítače, důlní stroje, hi-fi komponenty, ale také třeba legendární LEGO. Všechny tyto druhy výroby však s nástupem Průmyslu 4.0 projdou úplnou automatizací výroby, kdy zásah lidské ruky dělníka či mistra už jednoho dne nebude vůbec potřeba.
Kvůli nárůstu automatizace, nasazení umělé inteligence, rozsáhlých datových sítí a IT infrastruktury v podobě privátních cloudů však budou potřeba IT odborníci, analytici a hlavně „syntetici“ – lidé, kteří budou schopni nastavovat ukazatele v reportingových nástrojích a hledat mezi nimi nové souvislosti, z nichž odvodí recept na zefektivnění výroby, adresování nových příležitostí na trhu i příležitostí k zahraniční expanzi. Už současné pokročilé ERP systémy jako HELIOS Green umožňují využívat přednosti pokročilého kapacitního plánování výroby, forecastingu i detailních analýz. Implementace nadstaveb pro Průmysl 4.0 jako SCS však posouvá možnosti řízení výroby mnohem dál.
Ecce homo logicus
Zatímco v současné době je výraznou devizou českého průmyslu zkušený pečlivý dělník s citem pro detail, v budoucnu budou potřeba logicky smýšlející lidé, kteří dokážou pracovat s velkým stupněm abstrakce a přemýšlet v souvislostech budoucího rozvoje. Průmysl 4.0 totiž zrychlí rozvoj a inovace a přinese zrychlení velké části procesů uvnitř průmyslových podniků.
Tomu bude potřeba přizpůsobit úplně vše – plánování obchodu a marketingu, výroby – to budou mít v řadě případů na starosti již kybernetické systémy, ale i HR a zejména IT. Tam, kde v Průmyslu 3.0 mohly být brzdou odbory a stávky, tam se v Průmyslu 4.0 stanou brzdou nedostatečné výpočetní kapacity, poddimenzované datové sítě a špatně dimenzovaná úložiště dat.
Průmysl 4.0 kompletně mění nároky na manažery
Nástup Průmyslu 4.0 si vyžádá i nastolení managementu 4.0, a to ještě před jeho příchodem. Manažeři budou stát před nelehkým úkolem implementovat nové systémy navzdory nutnosti propustit někdy i stovky dělníků, často navíc sdružených v odborech. O to větší tlak bude na úspěšné zvládnutí zavedení nových výrobních systémů.
Dalším úkolem bude vstup na trh práce s vysoce kvalifikovanou pracovní silou, který je od trhu absolventů středních odborných škol značně odlišný. Mnohé procesy v HR tak budou vyžadovat razantní změny. Pozornost se tak od bezpečnosti práce a zajištění rychlého střídání směn bude muset přesunout na často velmi specifické potřeby IT odborníků. Strojírenské podniky se totiž o ně začnou „prát“ třeba i s bankami a softwarovými domy.
Stát by se měl o Průmysl 4.0 aktivně zajímat
Průmysl 4.0 přináší další průmyslovou revoluci. Stejně jako v těch předchozích, i v této bude hrát velmi důležitou roli stát. Jestliže v Průmyslu 3.0 hrálo velice důležitou roli zajištění just-in-time a lean manufacturing logistiky neboli kvalitní železniční, silniční a dálniční sítě, pro Průmysl 4.0 to budou sítě NGA. Ty mají přinést datové rychlosti aspoň 100 Mbit/s a Evropská unie na ně Česku již poslala 14 miliard korun, jež mají být proinvestovány tam, kde by NGA sítě do roku 2020 bez dotací nevznikly.
Mnohem zásadnějším úkolem českého státu je však inovace vzdělávacího systému. O tom, jak přechod na Průmysl 4.0 vypadá, když dojdou IT odborníci, by mohli vyprávět třeba v sousedním Německu, kde Průmysl 4.0 ostatně vymysleli. Česko by se stejných chyb mělo vyvarovat a studium IT, ale i dalších ekonomických a strojírenských vysokoškolských oborů podpořit. Ostatně v IT se o to už často postaral soukromý sektor sám. V Česku existují nezávislé iniciativy na zapojení žen do IT, vysoké školy se snaží motivovat ke studiu tohoto oboru středoškolské studenty, a dokonce vznikají i projekty na přeškolování třeba bývalých horníků na programátory.
Právě na přeškolování a opětovné zařazení v budoucnu propuštěných dělníků do práce by se měl stát začít aktivně připravovat. Země, která přechod na Průmysl 4.0 zvládne nejlépe, totiž získá také nejvíce zahraničních investorů a největší koláč ze zcela nové průmyslové ekonomiky. Tu navíc posílí stahování výroby z jihovýchodní Asie zpět do Evropy, jako to již udělal třeba německý Adidas. Šance na ekonomický růst Česka díky Průmyslu 4.0 tu tedy evidentně je, jen ji společnými silami průmyslových podniků, IT společností, vysokých škol a státu využít.